Co si pamatuju, někdy už od dob na střední škole, jsem se zajímala o psychologii. Vždy mě to k ní přitahovalo. Vše jsem zkoumala, ale spíše ze zajímavosti a zvědavosti. Porovnávala jsem to sama se sebou, jak já ty věci vnímám a cítím. Až do doby, kdy řekl na jedné přednášce na výšce můj oblíbený profesor větu: "Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jste se dali zrovna na obor psychologie?". Až na konci přednášky dodal: "Protože vy všichni potřebujete v něčem pomoct, něco si zpracovat a uvědomit. A tady jen hledáte odpovědi." A tím se všechno změnilo. Začala jsem se více věnovat sobě, přemýšlet nad svým životem a dívat se víc na sebe a své problémy. Nebyla jsem ani náhodou typickým příkladem šťastného a spokojeného dospěláka, který žije svou pohádku tady na zemi. Spíše pak byl pravdou. V tu chvíli jsem si uvědomila, že spíše než pomáhat ostatním bych měla v první řadě pomoci sama sobě. A jak to tak bývá, po rozhodnutí se začínají dít věci.
Přišla metoda RUŠ, se kterou jsem strávila 3 roky svého života intenzivní, téměř každodenní prací. Kdy jsem opravdu čistila, leštila a pucovala vše, co mě v životě trápilo. Stala se ze mě terapeutka metody RUŠ a já i nadále pokračovala v práci na sobě. Cítila jsem, že to ještě není konec. Nakonec jsem se dostala do bodu, kdy jsem pochopila, že takhle metoda je úžasná, ale je hodně rozumová. Cítila jsem, že chci zkusit a poznat také něco jiného, jiný způsob práce, která bude více o emocích, energiích, třeba i minulých životech, jiných úhlech pohledu. Měla jsem velkou potřebu rozšířit si obzory, vědět víc.
Díky technice kvantového doteku jsem pochopila, že nemusíme věcem rozumět, aby fungovaly. Access bars mi otevřel nové možnosti pomocí tlakových bodů a ukázal, jak obrovskou sílu má kolektivní vědomí. Další kurzy mě přesvědčily o tom, že stačí opravdu málo a já se přesto můžu ponořit do hlubin svého nitra pomocí kresby, psaní, tance, zpěvu, hudby a dalších uměleckých směrů. Když jsem přestávala věřit, nebo jsem měla pocit, že se neposouvám, přišly další kurzy ze zahraničí, které mi dovolily si prožít stavy vědomí, o kterých jsem do té doby jen četla. To mi dodalo odvahu a sílu k tomu pokračovat a nevzdávat se. Posouvat se stále dál a dál, protože ta cesta ještě není u konce. Otevírala se i témata přímo ženská spojená s partnerstvím, ale i sexualitou. V tom mi hodně pomohl Miluščin ženský kruh a úžasná otevřenost Gaii Poupětové. Potřebovala jsem ochopit, jak vůbec ženy a muži fungují, nebo často spíše nefungují a proč. Jak najít správné cestičky k vlastní sebelásce, ale i bezpodmínečnému přijetí svého partnera. Těch uvědomění a informací přišlo neskutečně mnoho. Každou informaci jsem si pečlivě skládala jako puzzlíky do velkého obrazu života.
Na dalších seminářích jsem pochopila, jak se zpracovávají energetické vazby, rozvazují se, uvolňují se, propouští se vše, co nám neslouží. Jde o věci, které cítíme, ale nevidíme a nevíme proč se dějí. Cílem této cesty je žít v přítomnosti tady a teď sama za sebe, kdy čerpám energii pouze ze svého zdroje. Tento zdroj je ostatním lidem nedostupný, pro mě ovšem bezedný. Tento kurz mi otevřel i minulé životy, které opět jen dodaly obrazu mého života na ostrosti. Human design mi dává hlubší pochopení energetického fungování nás jako celku. Přináší pochopení vlastních jedinečných darů a talentů, kterým bych se měla věnovat a rozvíjet. Ale také pochopení, že to co mi dané není a nikdy nebude, nemá smysl tlačit a snažit se dostat někam, kam mě to stejně nikdy nepustí. Kam má smysl směřovat svou energii a kde jí zbytečně neplýtvat.
Vlastně přijmutí sama sebe v celé své kráse - v tom krásném světlém ale i v tom krásném temném. Zatím nejhlubší pochopení opravdové individuality, nehodnocení člověka ani jeho cesty a úplné přijetí každého v jejich jedinečnosti a kráse jejich originality.
Jen bych chtěla říct, že i když to může vypadat lehce, nebyla ta cesta vůbec jednoduchá. Každý kurz přišel, aby mi něco ukázal, něco vysvětlil, něco otevřel, někam mě posunul. Vše tady bylo připravené pro mě, i když se mi to ne vždycky líbilo. Ale o tom ta cesta je. Až když jste vykopnutí z naší komfortní zóny, vidíte najednou věci, které jste předtím vidět ani nemohli. Vše, co se děje, se děje PRO vás, ne PROTI vám. Vše má svůj přesně daný čas. Nic neuspěcháte, ani nepromarníte. Vše má svůj smysl. Možná ho nevidíte teď, ale s odstupem času to všechno zapadne a vy to všechno pochopíte s takovým tím typickým "AHA". Každý krok i každou "chybu", co jste udělali, ale i každou osobu, kterou jste poznali, směr kam Vás život zavedl, nic není náhoda. Buďte klidní a jen to pozorujte. Uvidíte sami kolik zázraků je pro Vás připraveno, když to sami dovolíte.
Už se těším, co mě na mé cestě čeká ještě za překvapení. Protože já vím, že tahle cesta ještě nekončí. Práce na sobě je celoživotní proces. ♡
Konečně cítím, že žiju. Žiju svůj život podle sebe. Vychutnávám si ho naplno. I se všemi svými zvraty.
Ke své práci terapeutky, léčitelky, průvodkyně a mnoho dalších mých možných pojmenování ==> Je to MÁ cesta. Je to mé POSLÁNÍ
Jak už jsem zmínila, k lidem, jejich pocitům, prožívání i problémům mě to táhlo už od dětství. Vždy jsem byla ta, která naslouchala problémům ostatních a snažila se jim pomoct, najít cestu, jak z toho ven. Někdy stačilo je jen nechat vypovídat a vyplakat. Ale vždy jsem cítila, někde hluboko uvnitř sebe, že jsem tady pro lidi. Věnovala jsem se samozřejmě i jiné práci, která mi dávala životní jistotu a v tu dobu jsem ještě sama procházela různými výcviky a kurzy, díky kterých jsem se dostávala hlouběji k pochopení všeho a osvojovala si další a další techniky práce s lidmi.
V současnosti se věnuji už pouze tomuto svému životnímu poslání. Nepracuji primárně s žádnou technikou. Moje práce je naprosto intuitivní. Pracuji s vhledy, které mi chodí ke každému klientovi individuálně. Přestože pracuji hodně i s traumaty (sexuální zneužívání apod.), vždy je to práce jemná a jdeme pouze do takové hloubky, na co je klient připravený. Existují techniky, kterými se dostanete hluboko do kořene problému, ale v tu chvíli to může být na vás příliš a spíše to ublíží, než pomůže. Tomuto způsobu práce se já vyhýbám. Ale současně u mě nečekejte přikyvování a odmakání "za vás". Jsem naprosto upřímná, i když to nemusí být vždy příjemné a jsem vám oporou a průvodcem v procesech léčení, ale nepřebírám zodpovědnost za vaše problémy a zpracováváte si je vy sami.
Jsem vděčná za každého, kdo si je vědom sám sebe a je ochotný na sobě pracovat, dostávat se k sobě a svému naplněnému životu. Více odvážných, protože se nám tady pak spolu bude žít úplně jinak a lépe.
Bližší informace k terapiím naleznete v sekci "Terapie".
